Únor 2018

VE SPĚCHU

Sobota v 21:37 | Marí |  VERŠÍKY

VE SPĚCHU
Marí


Je mi až směšné, jak žijeme ve spěchu,
jak mnohdy sotva jen lapáme po dechu.

Ženem se každý den za tím, co pomíjí
a přitom ztrácíme co duši "nabíjí".

Život je vzácný dar - málokdo pochopí.
Podstatu jeho mnozí v tom spěchu "utopí".

K čemu je majetek, když duše strádá?
Proč jen hmotné věci člověk si střádá?

...V současné době nám chybí ta objetí
s těmi, co blízcí jsou...jsme jako v zajetí.

Ty lidské hodnoty - bývá mi to líto...
většina neřeší...a každý ví to!

Žijeme ve světě lidí, co "nežijí"....
co řeší jen sebe, ne jak se dál vyvíjí

svět, v kterém dál budou žít naše děti.
A přitom to s ním jde od desíti k pěti.

Jsou lidi nevděční, jde jim jen o sebe,
ženou se za tím, co však nikam nevede.

Málo je těch, co se na život dívají
jinýma očima - srdcem, jenž vnímají.

Podle mě život je o něčem jiném
- o lásce, přátelství, o srdci upřímném.

O čase prožitém v lásce a pokoji
s těmi, co jsou kolem...ne život v rozbroji!

Jedno je jisté a to vždy mě "dostává"
- všechno jednou pomine, jenom LÁSKA - ta zůstává...



TA CO ŽIVOT MILUJE...

6. února 2018 v 22:10 | Marí |  VERŠÍKY



TA, CO ŽIVOT MILUJE!
autor: Marí

Sám život někdy spát mi nedá,
to už tak občas bývá.
Ptám se pak "Kde se nápověda
k mému životu skrývá?"

Přemýšlím a jen ticho noci
je mi vždy společníkem.
...ním "zahalím se" pro lepší pocit,
jak před horkem slunečníkem.

To ticho, tma a samota
mě však vůbec neděsí.
Zas mojí duše "nahota"
probádá spoustu věcí.

V té samotě se upřímnost
a pravda sobě snoubí.
...hlučného světa mám už dost
- do srdce pokoj vstoupí.

Že v životě se nevyznám?
Že pluju proti proudu?
Přiznávám - někdy klopýtám...
dělám ze sebe troubu.

To proto, že jsem taková,
nebudu tady lhát.
- srdce mé city neschová,
musím jim průchod dát.

Mnozí mě rádi nemají
za to, že nejsem prostě "in"
Nejsem z těch, co slávu hledají,
neumím být ze všeho hyn.

Nechci žít jen pro tento svět,
"proflákat" čas, co byl mi dán.
Chci jednou hrdě vyprávět,
že tento svět nebyl můj "pán".

Život je přece tajemství,
co odkrývá se toužícím
- po pravdě, - kráse, - přátelství
- životě v žilách proudícím.....

Já patřit chci no mezi ty,
jimž v žilách život koluje
- ten pravdivý, ne povrchní!
Být ta, co ŽIVOT MILUJE!!!!